Osteodystrofie

Příběh Barbánka a jeho potomků

Mnozí z vás asi už slyšeli o saténovém zlatém teddíkovi Barbánkovi a jeho osteodystrofii - v klubovém zpravodaji o něm vyšel článek od Dagmar Vrškové, dále jsem pak i já publikovala další dva články ve zpravodaji a vytvořila jsem i webové stránky s informacemi, které se mi s pomocí majitelů potomků Barbánka i dalších chovatelů podařilo posbírat. Tyto stránky bývaly původně na webu mojí CHS, nyní se na ně můžete podívat zde. Dovolím si zde ocitovat hlavní obsah svých dříve publikovaných článků pro ty z vás, kdo jste neměli možnost si je přečíst ve zpravodaji. Myslím si, že ač jsem v poslední době už na další případ osteodystrofie u saténového morčete nenarazila, myslím si, že tento "strašák" by z povědomí chovatelské veřejnosti ještě nějakou dobu neměl vymizet.

 

Barbánek se narodil v mojí CHS Honeyland v srpnu 2004. Jelikož jsem o jeho nemoci samozřejmě nevěděla, tak jsem se v nadšení z krásného saténového zlatého doma odchovaného samečka dopustila toho, co se teď ukazuje jako to, co se stát raději nemělo. Nejdříve jsem ho "zapůjčila" ke dvěma samičkám, pak po něm odchovala dva vrhy doma a nakonec se dostal do CHS Caramba, kde měl ještě několik mláďat, než se nemoc projevila.

Nedávno se na mě obrátila majitelka jednoho z jeho saténových synů, že sameček má nějaké zdravotní potíže – hubne, málo jí, není aktivní, jako býval dřív. Samozřejmě jsem si vzpomněla na Barbánka a jeho nemoc a poslala ji s ním na vyšetření k MVDr. Vítkové a doporučila jí, aby nechala samečkovi udělat RTG. RTG snímek jednoznačně potvrdil diagnozu osteodystrofie. Kromě prvního potvrzeného a zdokumentovaného případu osteodystrofie u saténového morčete (Barbánka) tu tak máme i první zdokumentovaný případ, který nasvědčuje tomu, že se jedná o onemocnění dědičné.

Když jsem se to dozvěděla, tak mi to nedalo a začala jsem pátrat po informacích. O tak zvané "nemoci saténových morčat" jsem se doslechla něco málo už v době, kdy jsem s chovem morčat začínala, zkoušela jsem se na ní ptát pár chovatelů, slyšela jsem, že v Německu se kvůli ní omezuje chov saténů. O co přesně jde, jsem ale nevěděla. Od chovatelů jsem spíše slyšela, že nic není prokázané a že pokud to opravdu existuje, tak jen v některých liniích saténů. Tehdy na počátku jsem se nechala ukolébat, že je to něco vzdáleného, co mě nejspíš potkat nemůže. Když sem se s osteodystrofii satenů setkala takhle, dá se říct, tváří v tvář, tak jsem začala hledat informace, ale mnoho jsem toho nenašla.

Poptávala jsem se i chovatelů a přes to, že už byl prokázaný a zdokumentovaný případ Barbánka a pak jeho syna, stále jsem slyšela, jak zbytečný je to humbuk, argumenty typu "mám saténového samce a je to nejmohutnější samec, plný života, tohle kolem nemoci saténů je nesmysl" nebyly výjimkou. Na druhou stranu ale mé "pídění se" mělo i opačný (a mnou nechtěný) efekt: někteří lidé se zděsili a věc uzavřeli s tím, že už si tedy saténa nikdy nepořídí, nebo se saténků, které mají, dokonce rychle zbaví. To mě utvrdilo v přesvědčení, že je třeba o této nemoci mluvit a „přijít jí na kloub“. Pro jistotu zdůrazním, že se mi jedná o osteodystrofii u saténových morčat (Osteodystrofie obecně je onemocnění nejen morčat, ale i jiných živočišných druhů, příznaky a průběh budou zřejmě podobné, ale příčina jiná. Mě jde zejména o zjištění souvislosti osteodystrofie a saténového typu srsti.)

Tak jsem přemýšlela o tom, proč se o téhle nemoci tak málo ví. Nebo snad chce málo vědět? Pokud pominu tuto řečnickou otázku a nechám odpověď na svědomí každého chovatele, pak zůstává otázka prvá - proč se o tom ví tak málo?

Když jsem si prošla typické příznaky této nemoci, zjistila jsem, že je snadno zaměnitelná s běžným problémem morčat - s přerostlými zuby: 
Morče s přerostlými zuby nemůže jíst, relativně rychle hubne. Zkrácení zadních zubů je možné jen v narkóze. Dejme tomu, že se morče dožije narkózy, v narkóze veterinář pořádně prohlédne zuby, možná se je pokusí zkrátit či jinak upravit, protože mu připadají divné. Morče se možná z narkózy probudí a musí být krmeno stříkačkou, protože i v případě skutečně přerostlých zubů prostě hned kousat nejspíš nebude moct. Dejme tomu, že tohle zvládne, aniž by ho mezitím zdolala třeba nějaká infekce. Nicméně jeho stav se nelepší. Kolik veterinářů přistoupí k RTG? A ruku na srdce - kolik majitelů morčete za pár stovek bude chtít po investici do zkracování zubů ještě investovat do RTG snímku. Ale dejme tomu, že se morče dostane až sem - RTG ukáže změny na lebce a veterinář správně diagnostikuje osteodystrofii. Kolik veterinářů bude vědět, že tyto změny mají něco společného s typem srsti zvaným saténový? Není to nic proti veterinářům - naprosto je chápu, musí zvládat široké spektrum živočišných druhů s jejich specifickými nemocemi, dost dobře nemůžeme chtít po veterináři zabývajícím se dobytkem, aby věděl o osteodystrofii v souvislosti se saténem, že? K tomu si přičtěte, že se příznaky projevují v relativně vysokém věku, morče může zahynout dříve z úplně jiné příčiny, než se nemoc vůbec stihne projevit. 
No a teď si zkuste převést podle vlastního úsudku na procenta pravděpodobnosti, že právě to které saténové morče přežije tohle všechno a ten který veterinář bude vědět o této souvislosti. Nevím, k čemu dospějete vy, já dospěla k tomu, že skutečně prokázaných saténových morčat s rozvinutou osteodystrofií tak, aby mohla být zdokumentována a brána jako podklad pro seriozní vědecký průzkum, bude zatraceně málo. 
Pak jsou tu samozřejmě vysoké školy, vědecká pracoviště... Ale nevím, kdo a jak by je přesvědčil, že zrovna tohle je třeba zkoumat. Na to jsem moc skeptická...

A tak se dobírám k tomu, proč já, laik se vzděláním na hony vzdáleným veterině, jsem se rozhodla vytvořit webovou stránku o specifickém onemocnění relativně malé skupiny morčat. Můžeme nedělat nic a čekat, až to za nás někdo shůry vyzkoumá a rozhodne, že osteodystrofie se saténem souvisí, je dědičná a třeba chov saténů rovnou i zakáže. A nebo se můžeme podělit o své zkušenosti a informace a každý si sám pro sebe z těchto informací může udělat vlastní závěr. Třeba nakonec dospějeme k tomu, že případy osteodystrofie u saténů jsou spíše nahodilé. 
Vytvořila jsem proto webové stránky jako takové „setkávací místo“ a „rozcestník“ informací. Prvotní záměr těchto stránek bylo sledování potomků Barbánka, zda se u některého z dalších potomků tato choroba objeví, zda se objeví jen u saténových potomků, zda se ponese i přes SG na další generaci.

Přes to všechno, co jsem tu napsala, nenabádám k tomu, aby se chov saténů omezoval či rušil. Myslím, že by se o tom jen mělo mluvit a mluvit a mluvit, chovatel by na toto nebezpečí měl upozornit budoucího majitele malého saténka, a také by měla existovat zpětná vazba od majitele k chovateli o tom, co se odchovancem stalo.

 

Co osteodystrofie vlastně je a jaké jsou její základní příznaky:

Jedná se o onemocnění spočívající v poruše metabolismu vápníku. Zjednodušeně při ní dochází k vyplavování vápníku z kostí a nahrazení kostní hmoty měkkou vazivovou tkání. Měkké kosti pak působí morčeti bolest při přijímání potravy a při pohybu.

Diagnozu lze určit jednoznačně pouze RTG snímkem lebky a dlouhých kostí, příznaky mohou chovatele na propuknutí nemoci pouze upozornit, diagnozu však na jejich základě určit nelze. Odpověď na otázku, zda satének trpí touto chorobou, neposkytnou ani vyšetření krve či jiná speciální vyšetření.

Tato nemoc je bohužel neléčitelná, ani umělé dodávání vápníku nemůže zhoršování stavu zvrátit nebo pozastavit. Pozdější stadia nemoci jsou provázena silnými bolestmi, morče nemůže samo jíst ani se dost dobře pohybovat, je jen na chovateli, kdy se rozhodne jeho trápení ukončit.

Základní příznaky:
- problémy s pohybem - skákavá chůze 
- odpočinek se zadníma nohama ve vzduchu 
- problémy s příjmem potravy - přednost dávají spíše měkké potravě 
- postupný úbytek váhy 
Kromě těchto příznaků byly majiteli obou samečků s prokázanou o.d. a majitelkou samečka s podezřením na o.d. pozorovány ještě tyto příznaky, které s nemocí mohou a nemusí souviset: 
- trus postupně ztrácí tvar, je mazlavý, usazuje se v kožním vaku u análního otvoru a vytváří dojem "zvětšených varlat" samečků - zřejmě v důsledku zhoršené pohyblivosti nezvládají samečci běžnou hygienu jako zdraví jedinci 
- u všech tří samečků se projevila nekvalitní srst s lupy 
- zvýšený slinotok 
- "ospalky" u očí

Pro porovnání RTG snímky:


lebka morčete s osteodystrofií

lebka zdravého morčete

 

První závěry "průzkumu"

Podařilo se mi dohledat 11 potomků Barbánka (o dalším - dvanáctém - jsem zjistila pouze, že snad ještě žije, nebyl zařazen do chovu a nevím s jistotou, zda je či není saténový, proto jsem ho do tohoto souhrnu nezařadila) - zde je stručný přehled jejich osudů (stav na podzim 2007):

nar. satén úhyn (věk) stručné info
1,0 IV.2005 SG žije je v pořádku (jeho tři sourozenci uhynuli krátce po narození)
1,0 IV.2005 satén 23 měsíců diagnostikována osteodystrofie, po zhoršení zdravotního stavu uspán
1,0 IV.2005 satén 20 měsíců úhyn - osteodystrofie
0,1 VI.2005 SG 3 měsíce úhyn bez zjevné příčiny, dle veterináře vrozená srdeční vada
1,0 VI.2005 satén 6 měsíců úhyn po zkrácení přerostlých zadních zubů v narkóze
0,1 VI.2005 satén žije samička byla vyřazena z chovu po opakovaných problémech s porody a odchovy mláďat
0,1 VI.2005 SG 12 měsíců úhyn po komplikovaném porodu mrtvých mláďat (první vrh odchovala v pořádku)
1,0 VI.2005 SG 22 měsíců úhyn zřejmě související s abcesem
0,1 XI.2005 satén žije samička vyřazena z chovu po opakovaných problémech s porody a odchovy mláďat
0,1 XI.2005 SG úhyn sdamička měla jeden problematický vrh (odchovala 1 mládě ze 4), v souvislosti s dalším komplikovaným porodem uhynula
0,1 IV.2006 satén žije ve 14 měsících první příznaky a následně diagnoza osteodystrofie, odchovala jeden vrh bez problémů

Když si shrneme informace, které se mi podařilo získat o těchto jedenácti potomcích Barbánka, tak zjistíme: 
- 5 z 11 bylo saténových 
- z 5ti saténů jsou 3 s osteodystrofií (pohlaví 2,1, 2 uhynuli ve věku 23 a 20 měsíců, třetí žije, je jí 18 měsíců) 
- 6 z 11 byly samice 
- 4 z 6ti samic (saténové i nesaténové) měly problémy s porody a odchovy mláďat (2 v důsledku toho uhynuly, co se týká zbylých samiček - jedna nebyla zařazena do chovu vůbec, druhá je saténová samička s osteodystrofií, která odchovala jeden vrh v pořádku).

Jaký si z těchto informací uděláte závěr nechám na vás - na jednu stranu je tu 5 saténů a 3 z nich podědili po tatínkovi osteodystrofii a také jsou tu ty problémy samic s odchovy mláďat, na druhou stranu si všimněte, že z oněch 11 potomků se dnešního dne dožili 3 saténi (z 5ti) a jeden nesatén (z 6ti).

Nad rámec sledování potomků Barbánka v první generaci už teď vím, že na problémy s porodem doplatila i jeho saténová pravnučka (po synovi s osteodystrofií a saténovém vnukovi) - pitva ukázala vrozenou vadu, srůsty v oblasti dělohy a močového měchýře.

Během tohoto průzkumu jsem pak zjistila ještě jednu věc - pokud vás (stejně jako mě) napadlo, že než zařadíte saténka do chovu, necháte mu udělat RTG a budete mít jistotu, že zrovna toho vašeho osteodystrofie neohrožuje, mýlíte se stejně jako jsem se mýlila já - nechali jsme udělat RTG snímek jedné saténovéí samičky, aniž by měla nějaké příznaky onemocnění, a snímek osteodystrofii neprokázal (ale ani ji jednoznačně nevyvrátil) - to znamená, že dokud se neprojeví příznaky, tedy dokud odvápnění kostí není v takovém stadiu, že by způsobovalo zvířeti problémy, není odvápnění kostí znatelné ani na RTG snímku.

V tuto chvíli tedy asi můžeme říci, že osteodystrofie je dědičná satén - satén, důkaz o dědičnosti přes SG nám (zatím) chybí.

Můj osobní názor je, že vzhledem k relativně vysoké úmrtnosti v ranném věku u potomků samce s osteodystrofií a s ohledem na problémy samic s reprodukcí a také v souvislosti s importem zdravých saténů a jejich zařazování do chovu v ČR, dochází postupně k vymírání "nemocných" liní. Zřejmě k tomu přispívá i chov saténů přes genová zvířata. V tomto mém názoru mě podporuje i fakt, že všechna 3 zvířata, o kterých jsem se dopátrala, že měla diagnostikovanou osteodystrofii a jsou na sebe navzájem nepříbuzná (jedná se kromě Barbánka o jednu saténovou angorku a jednoho saténového kudrnáče) jsou z linií po prvních importovaných zvířatech - data narození předků v jejich rodokmenech sahají až někam do období kolem roku 2000. To je ovšem jen můj názor - zda mám pravdu se ukáže až teprve časem, pokud se další případy osteodystrofie přestanou objevovat.

Bohužel stále narážím na neochotu některých chovatelů tento problém vůbec nějak řešit. I po několika měsících od Barbánkovy diagnózy a po této diagnóze u jeho potomků, stále slýchám názory, že je to vlastně "zbytečný humbuk" a stále se setkávám s chovateli, kteří mají etický problém udělat spojení dvou saténů nebo příbuzných jedinců (stejně jako platí, že křížením nepříbuzných morčat a chovu saténů přes morčata se SG z nových linií se riziko onemocnění osteodystrofií ředí, tak nerozumným křížením příbuzných jedinců nebo dvou saténů se zas toto riziko naopak násobí). To pak ale s výkřikem o "zbytečném humbuku" musím i souhlasit - dokud se chovatele nepoučí z vlastních chyb a chyb, které před nimi už udělali jiní chovatelé, dokud nezačnou k chovu přistupovat seriozně a s rozumem, tak je humbuk kolem saténů opravdu zbytečný - pro morčata nejen saténová je mnohem nebezpečnejší lidská hloupost a ignoranství než nějaká osteodystrofie.

22.4.2008
DCnaxy

Edit 3. 3. 2010 - upraven odkaz