Blog Květy aneb něco pro nejen začínající chovatele

Toto je "deník" jedné holčiny, co má ráda zvířata. Nezáleží, kolik jí je, jak se jmenuje a odkud pochází. Důležité je její zkušenost, která třeba pomůže začínajícím chovatelům v každém věku a třeba donutí k zamyšlení některé chovatele morčat. Ač je to trošku delší, třeba stojí zato přečíst až do konce.

Intro
Jsem Květa a je mi necelých 15 let a mám ráda přírodu a zvířata. Co, že je mám ráda, prostě je miluji. Už od mého dětství jsem měla křečky, pískomily a mamce pomáhám s rybičkami. Taky se mi líbí koně, ale ty se mi do paneláku, kde žiji, nevejdou :-) Ale byla jsem několikrát ve stáji a jsou to naprosto úžasní tvorové, ale s mamkou nemáme tolik peněz, aby jsem si nějakého pořídili. Zrovna tak pejska nebo kočičku, co vařili dort. Ne vážně, prostě taťka pejska nechce a kočičku vlastně taky ne. Navíc do paneláku ve městě to asi není moc dobrý nápad, chápu ho. Chtěla jsem králíčka - děda, co bydlí na vesnici to uvítal. Já také, konečně bych měla živého tvorečka, většího, než je křeček. Hlavně nebude ve dne spát a nebude vzteklý. A budu se s ním mazlit ... Ale jejda, prokoukla jsem dědovo nadšení, nechce být chovatel, chce si zpestřit jídelníček. Tak to tedy ne, žádní králíci se jíst nebudou, vymyslím něco jiného.

První chovatelský měsíc
Už to mám, chci morče, je to roztomilý tvor a děda ho nebude jíst. Svěřila jsem se s tím mamce a ta ... světe miluji to, souhlasí. S taťkou to nějak vyřeší, doufám. Vyřešila, mám zelenou, chodím po akvaristikách a koukám a pečlivě vybírám, jaké morčátko bych chtěla. Musí to být samička, ty jsou přeci lepší a musí mít tři barvy, ty jsou prostě "cool". Asi mám smůlu, v akvaristikách jsou natvrdlí a stále mi nutí samce. Co budu dělat se samcem ? Smrdí a vtírá se, jako kluci ve škole. Moje kamarádka Lída mi poradila, prý se mám zkusit podívat na internet a něco určitě najdu. Domluvila jsem se s taťkou a pustil mě na počítač. Tedy pod podmínkou, že mu nesmažu nějaké pracovní soubory, jsem snad malá holka, nebo co ? Brousím po netu a nestačím se divit, tolik inzerátů, kde prodávají morčata. Zkusím na nějaký napsat, třeba mi odepíšou. Odepsali - zase mi nutí samce, sakra říkala jsem, že samci smrdí a vtírají se, chápe mě tu někdo ? Brousím dál, a koukám - chovatelská stanice morčat. No to mě podrž, morčata mají rodokmen. Ale jak jsou pěkná, už jsem rozhodnutá chci krémovou šeltii, má boží barvu a je "cool". Zkusím napsat nějaké chovatelské stanice, doufám, že mi nebudou nutit samce. Co všichni mají s těma samcema, vždyť přeci někdo ty mláďata musí rodit. Zkouším to znovu, sláva odepisují, že můžu mít samičku, ale musím počkat. To já ráda počkám. Koupím si zatím vybavení.

Druhý chovatelský měsíc
Mám klec, speciální z plastu, prý je k chovu vhodná. Padlo na ní nejedno kapesné, ale mamka přispěla, takže super. Ještě jsem k ní dostala krmítko, napáječku a balík hoblin zdarma. Už sem prostě chovatelka, jen mi chybí to morče. Zkusila jsem napsat té chovatelce, prý už se narodila, ale musím počkat až morčecí mamka samička přestane kojit. Napsala jsem si o fotky a nějaké informace. Chovatelka je skvělá, ihned odepsala, kdy si budu moc převzít. Samička má PP, ale prý má nějaký zálomek a pigment. Koukám na internetu, co to znamená. Taťka je nějaký nevrlý a prý že nestíhá práci. Vysvětluji mu můj chovatelský záměr a důležitou korespondenci s chovatelkou. Nechápe. Musí prostě počkat. Hledám, co je to zálomek. Tak prý pokroucené ucho, no co, já mám taky pokroucené uši a nikdo to neřeší, samička na fotce je "cool". Pigment nevidím, asi nesmí na sluníčko ... stejně bude v paneláku, takže to nehrozí.

Třetí chovatelský měsíc
Už za týden budu chovatelka, to je super. Taťka zůstává v práci, takže já můžu brousit po netu a shánět info. Už má troje granule, speciální pro vývoj morčete, pro jeho kondici a taky vitamíny. Sehnala jsem super seno od známého, mamka nadává, že mi to v pokojíku smrdí jak na louce, ale ať. Mám speciální podestýlkové granule pro morčata, které jsou neprašné a protialergení. Už mi chybí jen to morče. Už zítra, nemůžu dospat. Dočetla jsem se na inetu, že existuje Klub morčat, to je super, budu členka. Musím jen mamku přemluvit, aby mi dala další kapesné, pak jí to nějak splatím. Mám morče, samičku, je to skvělé, je roztomilá, nechápu, co mají na těch zálomcích a není mi jasný ten pigment. Pro mě je prostě suprová. Už bydlí v mém domečku a zatím je vyjukaná. Dala jsem jí podle rad z internetu a z knížek, které jsem zhltala v knihovně, vše potřebné.

Čtvrtý chovatelský měsíc
Mááááám samičku a krémovou a šeltii, tu jsem vždycky chtěla. Je špičková, mazlím se s ní, akorát je pořád vyjukaná a zalezlá v domečku. Ten se vyškemrala v Hornbachu, když jsem byli s mamkou nakupovat květináče. Už začala baštit granulky a taky jablíčko. Sestavila jsem ji jídelníček, jak píšou na netu, ale papriku a salát nejí, jen mrkev a jablka. Tak uvidíme. Napsala jsem o členství v Klubu morčat, jsem zvědavá, co mi napíšou. Chovatelka mi poslala rodokmen. Je to super, budu členka, mám rodokmen a super morče. Já se snad zblázním radostí. Mamka moc ne, mám u ní trošku dluh a taťka je nevrlý, že jsem pořád na netu.

Pátý chovatelský měsíc
Při mazlení jsem objevila malé nitky na samičce. A hýbou se. Mamka se mnou nemluví, prý jsem zavšivená. Taťka taky ne, protože slídím po netu a sháním o co jde. Chovatelka mi řekla, že neví, což se mi zdá trošku divné, když chová tak dlouho, jak uvádí na svých stránkách. Neva, asi jsem jediná, musím se o samičku více starat. Už sem to našla !!! kamarádka na chatu mi poradila, že jsou to lupy a že musím samičku vykoupat šampónem. Hned sháním šampón, mamce jsem řekla, že je to pro mě. Sehnala jsem, dle návodu na netu morče koupu a .. a nic. Pořád to tam je. Navíc samička začala pšikat. Ach jo. Brousím po netu, na pšikání jsou dobré nějaké kapky, ale stačí prý lidské. Zkouším něco z lékárny. Uvidíme. Mezitím se mi ozvali z Klubu, sice skoro po měsíci, ale to neva, asi mají dost práce. Ale můžu si založit chovatelskou stanici a zaregistrovat samičku. Nechápu proč, rodokmen už mám, ale uvidíme. Jen co samičku vyléčím, půjdu na registraci.

Šestý chovatelský měsíc
Žádný lupy, všenky. Mamka měla pravdu, ach jo, mám zavšivenou samičku. A s rýmou. Koukám na netu a každý radí něco jiného. Mám z toho trošku zmatek, mám zkusit veterináře ? Volala jsem kvůli té registraci, nikdo to nebere, asi mají dost práce. Musím stejně vyléčit samičku a pak se uvidí. Vymýšlím jméno chovatelské stanice, musí být roztomilé a zvířecí. Zkouším nějakou mast na ty všenky, ale nepomáhá to. Samička už má pěkně onípaný nos, asi jako když jsem měla anginu. Je mi jí líto, musím bojovat, je to přeci má vytoužená samička. Poslala jsem fotku mé samičky jinému chovateli, co chová taky šeltie a je prý posuzovatel. Jsem moc zvědavá, jak mi ji pochválí. Prý jsou i výstavy morčat, určitě se musím zúčastnit, jen co se zbavím všenek a té rýmy.

Outro
Asi nebudeme natahovat deník naší začínající chovatelky, protože příběh by nebyl moc veselý, byť by třeba mohl mít šťastný konec. Všimněme si však dvou věcí: odhodlání a informovanost. Před několika lety (dejme tomu pěti), kdy chovatelství morčat nebylo tak rozšířené, informovanost o chovu, genetice, nemocech morčat, prostě o morčatech byla velmi nízká. Na internetu byla i-fauna a kusé informace bývalých klubovek s pozadím šeltie (mnozí pamatují). V tu dobu začínající chovatelé měli téměř minimální šance se dozvědět o čemkoli, ovšem díky vstřícnosti tehdejších chovatelů (někteří chovají dodnes) a celkem dobré spolupráci se postupně dávali dohromady cenné informace o chovu morčat a začali postupně vznikat webové stránky. Dále pak díky trpělivosti a daným cílům chovatelů a také možnosti importovat ze zahraničí se začal zkvalitňovat chov, přibývalo výstav a i chovatelů. Pokud to shrneme, odhodlání "do toho jít" bylo vysoké. 
Co se dnes nezměnilo, je to odhodlání, zvláště u mladých/začínajících chovatelů. Informovanost je dnes na dobré úrovni, jsou zde kvalitní chovy, celkem dost výstav, pokud nestačí, tak je jich nespočetně v zahraničí a přehršle webových stránek od základních po poměrně rozsáhlé informace o chovu morčat. Kde je tedy zakopané morče Květy ? Pro ty co nemají smysl pro anglický humor - Jak je možné, že dochází k podobným situacím, jak popisuje blog Květy ? 
Asi budeme chodit s dřívím do lesa, ale znovu základní rada pro všechny začínající chovatele (máme na mysli ty, co chtějí skutečně chovat, nikoli vydělávat). Zjistěte si co nejvíce informací a buďte trpělivý. Pokud budete mít morče na mazlíka, je situace o něco jednodušší, protože to bude váš miláček a pigment, zálomky nebo nestandardní barva vás asi nebude trápit. Zbývá tedy si tedy ohlídat to zdraví, ještě před tím, než morče pořídíte, zjistěte si alespoň to základní minimum o jeho kondici a vhodné je navštívit daného chovatele a zjistit, v jakých podmínkách je morče chováno. Ledacos může napovědět. Pakliže vše je OK, a morče onemocní následně, netrénujte na něm "své léčitelské schopnosti" a co nejdříve upalujte k veterináři. Morčata mají tu špatnou vlastnost, že do poslední chvíle se snaží nemoc zatajit, takže když se projeví, může být již pozdě. Tato rada platí samozřejmě pro všechny, nejen pro mazlíkáře. Tím se vrátím k těm, kteří by rádi pořídili morče pro chov nebo výstavy. Tam se nám obzor musí rozšířit o informace z platného Standardu morčat, kde jsou popsána povolená plemena a barvy včetně drobných a hrubých-vylučujících vad. Tento dokument je pouze v tištěné podobě, lze jej sehnat na výstavách, nebo objednat u ZO chovatelů morčat a jiných drobných hlodavců (www.klubmorcat.cz). Jeho nákup rozhodně doporučujeme, než např. řídit se standardem z knížky "Jak na to". Jak je napsáno v blogu Květy, odezva ze ZO není rychlá, na druhou stranu vezměte v potaz, že to dělají lidé dobrovolně a v rámci svého volného času. A pokud již se vydáte třeba na výstavu, pozorujte. Morčata, lidi, posuzování, vše je veřejné a za dotaz vás nikdo neukousne. Když už morče/ata chováte a čekáte na svůj první chovatelský úspěch, mějte na paměti, že se můžou vyskytnou problémy, jak zdravotní, tak odchovy nemusí odpovídat vašemu očekávání. I ze dvou bílých morčat se může narodit aguťák (záleží samozřejmě na prarodičích-pro znalejší, pokud je jeden z bílých himalájec s vlohou pro červené oči-pp). Tím se dostáváme ke genetice, ta má svá pravidla, pro začínající chovatele složitá, ale nikoli nenaučitelná. Opět příklad, ze dvou krémů černé mládě neuděláte, ani kdyby byl praotec - Čech :-) Abychom tento odstavec uzavřeli, buďte trpělivý a shánějte informace :-) 
A jsme tu opět s dřívím - naprostá většina chovatelů si ty nejlepší vrhy nechává. Nečekejme tedy, že dostaneme špičkové zvíře na výstavy, chov, mazlíka. To znamená, že je nutné buď skutečně vytrvat a nebo si to dobré zvíře "udělat". Otázka je, co vyjde časově lépe :-) Jsou i výjimky, ale ty skutečně pouze potvrzují pravidlo. A je to mu i v zahraničí. Zahraniční chovatelé jsou též lidé. A lidé jsou špatní a dobří, to se od pravěku nezměnilo :-) Tedy k jádru morčete (pro ty co nemají rádi anglický humor - k podstatě věci). Navštivte více chovatelů, když pořizujete morče, ptejte, ptejte se, ptejte se. Na to co baští, na zdravotní problémy, na to jak žijí, atd. atd. Většina chovatelů ráda odpoví, a pokud ne odpoví ti druzí. Jednak získáte určité podvědomí o chovech a morčatech a i se dozvíte spoustu užitečných rad. Budete mít větší přehled a možnost srovnávat a vybrat si tak své oblíbené morče. Už vidím ty rozhořčené davy chovatelů - takhle neprodáme ani morčecí bobeček. Na to máme jediné - prodáváte morčata pro peníze ? A pokud se vám narodilo pět samců a nemůžete je prodat, vyzkoušeli jste skutečně všechny alternativy anonce ? A jsme u samců, bez jakéhokoli dokazování-rodí se jich více než samiček, zvláště u vrhů, kde chovatel samičku toužebně očekává. Na druhou stranu, jako mazlík je samec lepší, mívá zvídavější povahu a větší chuť ke komunikaci. Pro šťouraly, ano, jsou výjimky. 
A nakonec si opět přineseme to dřiví do lesa, a že už ho tam je. Koupí morčete investice nekončí, a to nejen finanční, tak i časová. Takže nemusíme zdůrazňovat, že je nutné koupit ubikaci včetně vybavení, morčecí jídlo něco stojí, občas veterinář atd. A že se morče (v podstatě jakékoli zvíře) v tmavém sklepě, kam mu jednou denně přineseme jídlo, asi nebude mít dobře.

Milý chovatelé, přejeme hodně štěstí ve výběru morčete, aby bylo zdravé a mnoho narozených samiček ;-)

DCmp
19.10.2007