dlouholetou chovatelkou morčat (CHS AndyMar) a předsedkyní ZO chovatelů morčat a jiných hlodavců
Dobrý den, především vám chci poděkovat, že jste si na nás udělala čas. Myslím, že nelze začít rozhovor s dlouholetou chovatelkou a předsedkyní ZO Chovatelů morčat jinak, než tím, že se zeptám, jak jste se dostala k chovu morčat. Můžete se tedy ohlédnout a říci nám, co vás k chovu přivedlo, zda jste také začínala od „zverimexáčka“ nebo jste měla to štěstí a už vaše první morče bylo čistokrevné?
Vzhledem k tomu, že pocházím z vesnice, kde se od nepaměti chovala drobná hospodářská zvířata, především králíci, neměla jsem nikdy ke zvířatům daleko. Často se stávalo, že nějaký malý ušák skončil jako mazlík v dětském pokojíku. Ale opravdového "pokojového mazlíčka" jsem od rodičů dostala ve 4 letech. Byl to „sameček“ křečka syrského. Za dva dny tento porodil 14 mladých:o) Úměrně věku rostl jak počet, tak velikost chovaných mazlíků "zverimexáčků".... křečíci, křečci, morčata, pětikiloví "zakrslí" králíčci a pes Lusina.
Na svoje první "značkové" morče jsem narazila v inzerátu. Byl to rex, jmenoval se Norick, narodil se v CHS Metropol Martiny Kletečkové a psal se rok 2002.
Tak jste si tedy pořídila prvního rexe a následovala první samička, první odchov, první výstava, první pohárek…? V jakém to bylo pořadí a na co z těch začátků nejraději vzpomínáte?