Koktejl

Zverimex ano či ne?

Slovo zverimex v souvislosti s morčaty (nikoliv jejich krmením) je mezi chovatelskou veřejností povětšinou považováno za slovo skoro pejorativní. Koupit morče ve zverimexu je považováno za nejhorší možný způsob pořízení morčecího kamaráda a zdůvodňováno je to povětšinou tím, že se velice pravděpodobně jedná povětšinou o koupi dva či více v jednom. Jako bonus lze pořídit ke kupovanému morčeti všenky, plíseň, svab, či během pár týdnů narozené neesteticky vyhlížející caparty. Eventuelně lze mít také doma Rudolfku či Matylďáka, to pokud jste morčecího kamaráda křtili podle informace o pohlaví od prodavače. Vůbec se nepřu - velká skupina morčat ať už ve zverimexu nebo předtím u velkochovatele je výborným místem k předávání chorob a kožichových nájemníků a i k sexuálním hrátkám. Na druhou stranu - všenky si od chovatele s novým miláčkem přinesete ani nevíte jak přes to, že máte v ruce kupní smlouvu a v ní potvrzení o ošetření proti vnějším i vnitřním parazitům a všemožných (nemožných) očkováních. Plíseň či svrab totéž a ještě se dozvíte, že morčátko to muselo chytit cestou, na reklamace se u chovatelů povětšinou nehraje. O reklamaci morčete od chovatele z důvodu nadbytečného pindíka už jsem také slyšela. Takže oproti zverimexu je šance tak akorát na to, že možná budete znát rodiče svého miláčka, možná z něj vyroste to, co chcete, a budete se moct jít chlubit na výstavy. Další výhodou je, že samička snad opravdu nebude mít plné břicho malý vetřelců, a pokud ano, zřejmě nebudou vypadat tak moc neesteticky, protože se dá předpokládat, že otcem vetřelců bude někdo z příbuzenstva - tedy někdo jí podobný.

Celý článek...

 

Chovné a výstavní samičky

Některé zkušené chovatele neudivuje, když se na internetu objeví inzerát typu „ Koupím samičku s PP, na chov a na výstavy“. Většina začínajících chovatelů si myslí, že sežene ty nejlepší výstavní samičky a vyhraje s nimi všechny výstavy. Jenže na jejich inzeráty se nikdo neozve a není se co divit.

Většina chovatelů, pokud se jim narodí výstavní samička, si ji nechá doma. Bude s ní chodit na výstavy a bude po ní odchovávat mláďata. Někteří začínající chovatelé můžou lamentovat, že si chovatel „syslí“ samičky a nechce žádné pustit do světa a chovatele „zdrbe“ všude, kde je to možné.

Celý článek...

 

To snad musí být ze zlata!

Chovatel brouzdající se internetem po stránkách chovatelských stanic se nejednou podiví nad tím, kolik si chovatelé jsou schopni za odchovance říct. Člověk „zvenku“ mánií kolem morčat zcela nezasažený se bude pak divit ještě více, co takový hlodavec může taky stát.

Vysoká cena je také oblíbeným tématem lamentování shluků chovatelek na výstavě či na schůzi klubu. (Pánové, nebojte se, na vás nezapomínám, vás jsem jen takhle lamentovat nikdy neslyšela). „No ten/ta se snad zbláznil/a, to je cena jak kdyby to morče bylo zlatý! To by mě zajímalo, kdo mu za to ty prachy dá!“

Celý článek...

 

Já jsem chovatel – mám na to certifikát!

Krásná klubová iniciativa – Certifikáty chovatelských stanic. 
„Certifikát chovatelské stanice zaručuje jedinečnost jejího jména - toto jméno není a nebude přiděleno jiné chovatelské stanici. Certifikátem se může chs prezentovat.“

Zákonitě se po zveřejnění této informace začaly rojit otázky „Co když mám zaregistrovanou chovatelskou stanici a certifikát si nezaplatím“ (Zalaminovaný cár papíru za stovku, který je vlastně k ničemu, může být pro někoho přeci jen zbytečným vyhazováním peněz). 
Na to se naštěstí dostatečně rychle začaly rojit odpovědi, že samozřejmě jednou zaregistrované jméno už nikdo jiný jako název své CHS zaregistrovat nemůže certifikát necertifikát.

Tak k čemu že to tedy ten certifikát je? 
Nu tak kupříkladu to bude dobré pro začínající chovatel – chovatelských stanic je jak hub po dešti a kdy si nováček pořídí certifikát, zatímco spoustě dlouholetých zkušených chovatelů takový kus papíru připadá jako naprostá zbytečnost, tak pak běžného laika snadno přesvědčí, že morče z A vrhu z CHS s certifikátem bude určitě lepší než morče z V3 vrhu CHS bez certifikátu – no ne?

Celý článek...

 

Zasáhnout či nezasáhnout? Toť otázka.

Představme si modelovou situaci – chovatel se vrátil domů a zastihl samici vprostřed porodu. V příbytku leží jedno mrtvé mládě, druhé, které samice čistí, se hýbe. Co teď? Vzít nůžky, ubrousky a asistovat samici při porodu, či nepomáhat a nechat „úřadovat“ matku přírodu? Tatáž otázka může zaznít při narození slabších mláďat či mláďat, která samice z jakéhokoliv důvodu odmítla kojit. Dokrmovat nebo nechat malého tvorečka, ať si své místo na slunci vybojuje sám? Pokud má chovatel čas a možnosti dokrmovat neduživá mláďata, navíc se jeho srdce a ruce chvějí mateřskou starostlivostí, pravděpodobně podporu slabého mláděte zvolí. Ale neprokazuje mu medvědí službu? Nezvyšuje pak pravděpodobnost, že mládě, byť relativně úspěšně zachráněné do životaschopného stavu, se pak bude po celý zbytek života potýkat například s rizikem slabší imunity a možností že chytne sebemenší virózu s fatálními následky?

Celý článek...

 
Více článků...