Dlouhosrstá morčata

V chovu dlouhosrstých morčat musíme počítat s tím, že srsti budeme muset věnovat jak více manuální péče tak i brát na ni ohledy při výběru vhodných chovných jedinců.

Péče

Rovná srst: šeltie a coronet

Při péči o dlouhosrstého morčáka záleží především na tom, zda máme s daným jedincem výstavní ambice či ne.

chovné morče

Začneme tím jednodušším tedy péčí o srst chovného jedince. Základem úspěchu je morčátko pročesávat, rozhodně není nutné trápit jej hřebenem denně, každý jedinec vyžaduje individuální péči, takže frekvenci pročesávání je nutné přizpůsobit přímo dle nároků dotyčného morčátka. Rozhodně bychom ale neměli čekat, až náš miláček bude jeden velký filc, zbytečně si sobě přiděláme práci navíc a morčátku připravíme velmi nepříjemný zážitek. Tedy srst češeme ještě před tím, než se začnou tvořit nežádoucí uzlíčky a plsti. Ideální je srst udržovat kratší, tedy aby dosahovala cca těsně na/nad podložku, u některých jedinců, jež mají sklony k „počůrávání se“ je dobré jim ostříhat srst na tříslech stehnech a kolem genitálií. Tím částečně zamezíme zbytečnému znečišťování srsti močí. Zastřihávání srsti bychom opravdu neměli opomínat, je více než zbytečné trápit chovné morčátko příliš dlouhou srstí, která je už spíše na obtíž než na okrasu. Dlouhosrstá morčata musíme též častěji koupat, opět není nutné morčátko preventivně koupat každý týden. Morče koupeme zpravidla v případě, že srst je na pohled/dotek špinavá, mastná a špatně se s ní pracuje, tedy má tendenci se nadměrně cuchat a v při česání v hřebenu/kartáči výrazně drhne. Dále morčátko koupeme v případě, že si znečistí srst močí (či jinak), v tomto případě není nutné koupat celé morčátko, stačí pouze věnovat se znečištěným partiím. Po koupání morčátko dobře vyfénujeme. V případě, že chlupáče chováme v teplé místnosti, můžeme fénem vysušit morče pouze „z toho nejhoršího“ nechat jej doschnout v ubikaci. Ale vzhledem k možnosti zapaření či prochladnutí je ideální morčátko vysušit dokonale.

Chováme-li větší množství dlouhosrstých morčat a je tedy nad naše síly morčata pravidelně česat a koupat, můžeme si pomoci přípravky určenými pro dlouhosrsté psy a kočky, jež slouží k udržení srsti mezi česáními déle nezacuchané. Jsou jimi zpravidla různé oleje, aplikujeme je dvěma způsoby: za prvé roztok nalijeme do rozprašovače a aplikujeme přímo na určitá místa, tento způsob je výborný zpravidla při česání, kdy roztok aplikujeme přímo na místo, jež chceme rozčesat. Druhým způsobem je připravit si větší množství roztoku a aplikovat jej do mokré srst po koupání, srst pak promačkáme, aby se přípravek dostal do všech vrstev srsti, přebytečnou vodu vytřeme ručníkem a vyfénujeme.

výstavní morče

V případě výstavního morčátka jsou nároky vyšší. Morče bychom měli česat opravdu pravidelně, přibližně tak jednou za dva, tři dny. Je důležité si uvědomit, že morče nečešeme, abychom rozčesali zacuchanou srst, ale právě proto, aby se srst neměla možnost zacuchat. Dalším důležitým faktem je, že srst nikdy nečešeme nasucho, ale používáme oleje či jiné přípravky určené k rozčesávání, tímto se vyvarujeme zbytečnému vytrhávání „živé“ srsti a lehčeji vyčešeme srst již „mrtvou“ (viz. návod výše). U morčátek s horší kvalitou srsti či u všech morčáků ve světlých barvách je velkým pomocníkem používaní papilotů, které srst nejen chrání před znečištěním, ale též naolejovaná srst je vyživována a regenerována. Nevýhodou papilotů je, že srst musíme přečesávat častěji (mrtvá srst se sama neuvolňuje), dále je nutná určitá naše zručnost a v neposlední řadě, ne každé morčátko si na sobě tuto „okrasu“ nechá bez povšimnutí.

Kudrnatá: texel a merino

chovné morče

V péči o kudrnáče v případě chovného morčátka se můžeme srst věnovat naprosto totožně jako u sheltií a coronetů.

výstavní morče

Chceme li texela nebo merino připravit na výstavu, jsou zde v péči určité abnormality či odlišnosti. Prioritou totiž je udržet v srst velmi žádoucí lokýnky/kudrlinky, které můžeme špatnou péčí lehce zničit. Kudrnaté morčátko bychom měli česat co nejméně, srst bychom měli udržovat nezacuchanou především pomocí častého koupáním. Srst je dobré pročesat opravdu pouze občas (ideálně vůbec, pokud se nám morčátko podaří udržet nezacuchané pomocí kosmetika a pravidelného koupání). V případě, že morčátko vykoupeme, je nutné srst při fénování opět nečesat a fénovat ne úplně do sucha, morče by mělo zůstat vlhké a doschnout volně v ubikaci (samozřejmě v teplé místnosti). Kudrnatou srst není dobré natáčet na papiloty.

Kudrnatá: lunkarya

Vedle rovné splývavé a kudrnaté rozeznáváme ještě třetí strukturu srsti a to srst u lunkaryí.
Co se údržby týče, češeme a příp. koupeme stejně jako u klasických kudrnáčů, tedy češeme co nejméně. S koupáním ale pozor před výstavou! srst krátce po usušení je velmi měkká a splývavá, což u tohoto plemene není žádoucí. Tudíž před výstavou koupeme s dostatečným předstihem. Ještě se sluší doplnit, že lunkarye jsou na udržbu nenáročne plemeno, vzhledem k hrubší srsti se téměř vůbec neplstí.

Chov

Co se chovu a tedy výběru chovných jedinců týče, řídíme se v chovu dlouhosrstých plemen podstatě stejnými pravidly jako v chovu plemen ostatních.

Asi nejpodstatnější je nepoužívat do chovu dlouhosrstých žádná krátkosrstá či polodlouhosrstá plemena, toto pak vede k dlouhodobým generačním problémům. Samozřejmě chceme-li si udržet či vytvořit linii chovných jedinců s kvalitní hustou dlouhou srstí, základem úspěchu je chovat pouze na kvalitně osrstěných morčatech, jež mají přirozeně hustý a krásný kožíšek. Kvalita srsti je v českých chovech „dlouhánů“ bohužel zatím velmi opomíjena, možná právě proto, že kvalita srsti nelze spolehlivě určit již u mláďat, která jsou k odběru.

Mezi chovateli se traduje, že správně „kudrnatých kudrnáčů“ dosáhneme nejlépe tak, že nebudeme kudrnáče připouštět se zvířaty se splývavou srstí. Tedy budeme-li krýt pouze kudrnáče s kudrnáčem. Tato teorie se mi nepotvrdila (netvrdím, že je mylná). Chceme-li dosáhnout u svých odchovů krásných lokýnek, musíme opět vybírat chovné jedince, jež mají srst kvalitní a správně kudrnatou popř. v případě sheltií a coronetů dbáme na kvalitu srsti jejich kudrnatých předků. Ani v tomto případě není na kvalitu loken dáván velký důraz, většina chovatelů považuje zvířata s lehce zvlněnou srstí za „kudrnáče“, což je bohužel velký umyl, správné lokny by měly být opravdu stočené do ruliček či spirál. Při výběru chovných jedinců je potřeba též brát ohled na to, že lokny se u většiny morčat s věkem ztrácejí a srst krepatí.

Specifika chovu lunkaryí
V chovu lunkaryí je důležité dodržovat čisté linie, tedy dávat přednostně k sobě pouze lunkarye, výjmečně pokud chceme do tohoto plemene získat nový barevný ráz, můžeme použít peruánce, (případně i sheltie a coronety, ale nedopručuje se, jelikož se pak rodí lunkarya šeltie a lunkarya coroneti, kteří nejsou uznaní standartem B). Nikdy ale nepřipušíme lunkaryy s alpakou, texelem či merinem a dbáme na to, aby peruánec, sheltie či coronet nebyl nositelem TG. Tato pravidla je opravdu nezbytné dodržovat, jelikož při spojení dvou lunkaryí s TG se nám mohou narodit klasičtí kudrnáči, kteří jsou coby mláďata od lunkryí k nerozeznání a nový majitel by se mohl nehezky divit, kdyby mu z vysněné lunkarye vyrostla alpaka.

DCmini